čtvrtek 31. prosince 2009
Žeuva
Snad přinese trochu světla do tý mojí potemnělý galerie. Moc se mi do toho živýho nechtělo, ale nakonec jsem se teda hecnul!:)
čtvrtek 10. prosince 2009
Vám to scanuje i barevně?
Červená Progresska tomu trošku něco dodala. Vemte si z toho každej co chcete. Pro mě to je vzpomínka;)
neděle 29. listopadu 2009
next please!
Další obrázek opět s pomocí tuše a tužky, který by měl mít hlubší myšlenku než je na první pohled vidět jsem nakreslil asi tři dny zpět, asi je to slabší než to předchozí, ale prostě jsem musel, když tak hezky prosíte v těch komentech:) Díky za ně!
pondělí 23. listopadu 2009
Něco o mně
Taky Vám to tu u mě připadá tak strašně neosobní? Nemíním psát o tom jak jsem se dožil až do věku 18ti let, ale přece jen abych tady napsal něco o sobě.

Tak předně co je mým současným a úplně největším koníčkem - kytara. Pamatuju jak se nám v bytě válela kytara, na kterou kdysi hrál táta a teď už se jen přemisťovala z místa kde překážela tam kde překážela méně. Pak se mě táta ptá, jestli bych na to někdy nechtěl hrát, a že jestli ne, tak že se jí nějak zbaví. Říkám ne a tak prostě zmizela a mě se stále častěji, hlavně na akcích u lesa - o tom níže, kde se na to sladký dřevo prostě hraje furt vracelo, že bych to přece jen chtěl umět. Tak jsem se o tom nenápadně doma zmínil a za nějaký ten čas mi táta jednu řádně omšelou a zaprášenou španělku přinesl. Je to tak dva měsíce, kytaru mám stále stejnou a jsem za ni strašně rád. Na elektrickou si tajně myslim, ale odolávám, přece jenom věcí pro který jsem se nadchnul a pak se na ně vykašlal bylo spoustu, i když zrovna v tomhle případě to tak asi nedopadne.
Akce v lese, o které jsem psal je Letní tábor Na Mlejnku a jezdím tam tuším někdy od svejch 6ti let. Poslední dva roky jako praktikant. Parta parádních lidí, se kterýma se scházíme i mimo hlavní běh zhruba každej čtvrtrok. Jezdit tam je spíš jako postižení, prostředí na kraji lesa vedle rybníka a ledového potůčku dodává spoustu síly a jak pro hodně lidí tak i pro mě je to taková životní láska.
Co bych zmínil dál je asi to že docela rád maluju, problém často bývá s tím, že málo co dokončím do finální podoby. Obrázky, který maluju by pro mě měli mít nějakou pointu, což se ne v každym případě povede a často prostě skončim s celkem dobře provedenym obrázkem jen proto, že mi připadá, že nemá co říct. A tak to je koneckonců i s hernímy projekty, u těch je to ještě navíc komplikovaný tim, že nebejvaj na pár večerů jako obrázky...
To jsou asi tak první tři věci, na který si vzpomenu, když se mě někdo zeptá, co vlastně celou tu dobu co nejsem zrovna ve škole dělám. Snad Vás to příliš nenudilo, pěkný zbytek večera přeju:)

Tak předně co je mým současným a úplně největším koníčkem - kytara. Pamatuju jak se nám v bytě válela kytara, na kterou kdysi hrál táta a teď už se jen přemisťovala z místa kde překážela tam kde překážela méně. Pak se mě táta ptá, jestli bych na to někdy nechtěl hrát, a že jestli ne, tak že se jí nějak zbaví. Říkám ne a tak prostě zmizela a mě se stále častěji, hlavně na akcích u lesa - o tom níže, kde se na to sladký dřevo prostě hraje furt vracelo, že bych to přece jen chtěl umět. Tak jsem se o tom nenápadně doma zmínil a za nějaký ten čas mi táta jednu řádně omšelou a zaprášenou španělku přinesl. Je to tak dva měsíce, kytaru mám stále stejnou a jsem za ni strašně rád. Na elektrickou si tajně myslim, ale odolávám, přece jenom věcí pro který jsem se nadchnul a pak se na ně vykašlal bylo spoustu, i když zrovna v tomhle případě to tak asi nedopadne.
Akce v lese, o které jsem psal je Letní tábor Na Mlejnku a jezdím tam tuším někdy od svejch 6ti let. Poslední dva roky jako praktikant. Parta parádních lidí, se kterýma se scházíme i mimo hlavní běh zhruba každej čtvrtrok. Jezdit tam je spíš jako postižení, prostředí na kraji lesa vedle rybníka a ledového potůčku dodává spoustu síly a jak pro hodně lidí tak i pro mě je to taková životní láska.
Co bych zmínil dál je asi to že docela rád maluju, problém často bývá s tím, že málo co dokončím do finální podoby. Obrázky, který maluju by pro mě měli mít nějakou pointu, což se ne v každym případě povede a často prostě skončim s celkem dobře provedenym obrázkem jen proto, že mi připadá, že nemá co říct. A tak to je koneckonců i s hernímy projekty, u těch je to ještě navíc komplikovaný tim, že nebejvaj na pár večerů jako obrázky...
To jsou asi tak první tři věci, na který si vzpomenu, když se mě někdo zeptá, co vlastně celou tu dobu co nejsem zrovna ve škole dělám. Snad Vás to příliš nenudilo, pěkný zbytek večera přeju:)
pondělí 9. listopadu 2009
Ticho před bouří?
Ne tak úplně... Abych to uvedl na pravou míru, mám teď nějaký problémy sám se sebou, když už mě něco baví tak zhruba do tý doby, než to otevřu. Nápady střádám, občas něco načrtnu (zvlášť u té skákačky mám trochu ucelenější představu co vlastně chci) a dokonce jsem i něco namaloval.

Nevím jestli je to zrovna krásný, ale kdybych si myslel, že to je vyloženě ošklivý tak to sem nedávám, žejo (: Je to snad vůbec poprvý (pokud nepočítám rozfoukávání kaňky ve školce) kdy jsem něco namaloval pomocí tuše a tak jsem na to docela pyšnej, protože se to otočilo přesně do tý podoby v jaký jsem to měl v hlavě. Snad se líbí.

Nevím jestli je to zrovna krásný, ale kdybych si myslel, že to je vyloženě ošklivý tak to sem nedávám, žejo (: Je to snad vůbec poprvý (pokud nepočítám rozfoukávání kaňky ve školce) kdy jsem něco namaloval pomocí tuše a tak jsem na to docela pyšnej, protože se to otočilo přesně do tý podoby v jaký jsem to měl v hlavě. Snad se líbí.
čtvrtek 1. října 2009
Dvojka podruhé
Screen z první úrovně chystané hry. Ta by měla především uvést do příběhu a pomoci hráči s pochopením jednoduchých principů, jakože když vlezu na čudlík(na screenu ještě není), spadne bedna (na screenu už je, ale asi ji předělám). Budovám v pozadí jsem jen ztmavil tileset. Ideální to není, ale pro představu to snad stačí. Stejně budu právě pro tuhle úroveň dělat jeden vesnický tileset, protože na vesnici prostě celá hra začíná... měla by:) To svítivé vlevo na screenu je krystal, potřebný pro otevření úkrytu(není na screenu). Déšť ještě neumí narážet do povrchu a rozprskávat se, brzy přidám poletující listí, plánuju odrazivé kaluže... uvidíme.
úterý 22. září 2009
Slibovaný screen

Přináším slibovaný screen ze své chystané hry, logické skákačky. Úroveň na screenu je ryze testovací, proto moc logicky nevypadá. Veškerá logičnost bude spočívat v posouvání bedýnek na udaná místa, jakoby vypínače, které budou odkrývat/zakrývat nové plošinky. Smířen s tím, že jsem nepřišel s ničím originálním jsem se soustředil na příběh, ve kterém budete v podobě hlavního hrdiny hledat svoje životní poslání.
Stále mi nedává spát grafika. Ta na screenu, až na hlavního hrdinu, není úplně finální. Tématicky mám zvolené město a venkov(v nich se totiž děj odehrává a grafika úrovní se prostě čas od času změní), které se i celkově hodí do příběhu, jenže nějak stále nenacházím inspiraci na nové vzory, které by se hodily(zatím přemýšlím pouze nad tím městem), a google s obrázky taky moc nepomohl. Asi se k tomu budu muset zavřít na víc než půl hodinky a ponamáhat mozek i ruce.
čtvrtek 17. září 2009
Jak to vypadá
Poslední dobou mě nějak nenapadá co psát, protože když už se mi podaří něco do nějaké hry přidat, nebo upravit, není to nic velkého. V podstatě teď dělám na dvou hrách, u kterých střídám své pole působnosti. Tou jednou je už zde ukázaná top-down sřílečka. Tou druhou je víceméně logická skákačka s podle mě pěkným příběhem, na kterou jsem teď přesunul své "tvůrčí" oko a pro kterou pixeluju tileset a ve škole črtám levely. Učitě se ozvu se screenem, až bude aspoň nějaký ten level kompletně nakreslený. Fajnový zbytek dne přeju.
sobota 5. září 2009
Hříčka podruhé
První věc na kterou narážim hned jak chci psát je, že pro svojí připravovanou hru nemám žádný název. Nad žádným jsem ale ještě neuvažoval, tak to neberu tak tragicky, zatím je uložená jako v00003.gmk přičemž se s každou další větší změnou mění poslední číslo:) To, o čem chci psát je, že jsem konečně dostal do finální podoby jaký-takýs příběh. Z počátku neměl být příběh až tak důležitý, což je vlastně lehké vytušit hned z prvního logu o této hře, ale mezitím jsem přečetl knížku od Marka Bowdena - Black Hawk Down a názor jsem změnil.
Pominu to, že je knížka vážně parádně napsaná a že jsem ji zhltnul za dva dny. Příběh mé hry by měl lehce navazovat na film a začínat kousek před koncem knihy - krátce po tom, co se Rangers a Delta vrátí konečně na základnu a Somálci unesou Mika Duranta - pilota jednoho ze sestřelených Black Hawků a vy se ho, jako člen jednotek Delta, vydáváte osvobodit. To je v krátkosti vše co vám povím. Herního Oscara z toho asi nevytluču, ale co už:)
Pominu to, že je knížka vážně parádně napsaná a že jsem ji zhltnul za dva dny. Příběh mé hry by měl lehce navazovat na film a začínat kousek před koncem knihy - krátce po tom, co se Rangers a Delta vrátí konečně na základnu a Somálci unesou Mika Duranta - pilota jednoho ze sestřelených Black Hawků a vy se ho, jako člen jednotek Delta, vydáváte osvobodit. To je v krátkosti vše co vám povím. Herního Oscara z toho asi nevytluču, ale co už:)
čtvrtek 27. srpna 2009
Změna designu
Když jsem blog zakládal, řikal jsem si: "Mám to jen na to abych tam semtam něco napsal, nebudu se otravovat s předěláváním kódu a tvorbou designu"... Ale nedalo mi to, tak jsem se do toho pustil, pokud by Vám v nejbližších hodinách tady na stránce něco nefungovalo nebo blblo, tak to prostě předělávám, upravuju, mažu:)
edit 0:37 - Tak jsem to dokončil. Snad to nemá žádný mouchy - zkoušeno ve Firefoxu, Opeře a Internet Exploreru. Pokud to někomu hází nějaký šílenosti nechť se hlásí v komentářích. Tam taky očekávám nějaký reakce a kritiku na novej vzhled. Díky;)
edit 0:37 - Tak jsem to dokončil. Snad to nemá žádný mouchy - zkoušeno ve Firefoxu, Opeře a Internet Exploreru. Pokud to někomu hází nějaký šílenosti nechť se hlásí v komentářích. Tam taky očekávám nějaký reakce a kritiku na novej vzhled. Díky;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

